O LUCII

Žijte podle svých představ, přestože jsou dnes pro vás neuvěřitelné. Zázraky jsou jen možnosti, kterým jste se otevřeli. 

 

OTEVÍRÁM SRDCE A MYSL ZÁZRAKŮM, 

 

všednodenním zázrakům,

 

které vrací do vašeho života radost, nadšení, úžas,

 

ale především naději a víru v sebe, v druhé

 

a v lásku, tedy Boha. 

 

Miluju nekonečné obzory, miluju vidět ty cesty a možnosti k mým snům a přáním. S odvahou se na ně vydávat. Přijímat výzvy a říkat životu ANO. Vědět, vnímat, cítit, že můžu všechno a zároveň nemusím nic. Cítit ve svém těle i mysli kolovat tu vzrušující energii, kterou nesou slova SVOBODA, NEZÁVISLOST, LÁSKA.

Přesto se mi několikrát stalo, že jedno vylučovalo druhé. Že mě láska svazuje, láme mi křídla, nedovuje mi letět k mým snům.

Vzpomínám si na to zoufalství, kdy jsem měla pocit, že se všechny cesty uzavřely a já už budu nadosmrti odsouzena žít v neutěšené realitě. Neměli bychom si však svou realitu vytvářet? Ale JAK?

"Co bys pořád chtěla!?" srážel mě svými slovy, svým chováním, k zemi můj exmanžel. Bylo mi dvacet a má duše tolik toužila létat. A milovat.

"Jednou jsi vdaná ženská a máš dítě, tak se podle toho chovej!" 

A to mám jako kvůli tomu zapomenout na sebe? Ptala jsem se zoufala sama sebe. Cítila jsem, jak se ode mě očekává, že se budu obětovat. Že budu obětovat svou radost, své sny, své touhy.

A to už budu do smrti žít ve vztahu, který mě nanaplňuje a ničí? Zoufala jsem si. Mám žít v rodině, ve kterém si celé generace hrají na šťastnou rodinu a přitom ženy v této rodině pozbývají lidských práv?

"Vždycky existuje cesta ven." Dostalo tenkrát mé dvacetileté já radu od své mámy. V tu chvíli, jsem cítila, jak se mi zase vlévá do žil radost, vzrušení, svoboda, nadšení. 

 

Vždycky jsem se chtěla v životě především radovat.

Skrze své ženství, skrze svou sexualitu, skrze svou lásku.

Okolní realita nám však moc důvodů k radosti nedává.

 

ŽÍT PODLE SVÝCH PŘEDSTAV SE ZDÁ BÝT PŘÍMO NEMOŽNÉ.

 

Odevzdáváme veškerou svou energii zaměstnavateli, a už nemáme sílu se radovat, tvořit ten svůj život, materializovat svou jedinečnost.

Druzí nás svazují svými vlastními přesvědčením, představami, pravdami.

Bojujeme spolu ve vztazích, které nám přinášejí spoustu zklamání, smutku a bolesti.

Bylo mi z toho všeho smutno, zoufale,

mnohokrát jsem se cítila bezmocně a beznadějně.

Láska by přeci měla být tím největším důvodem toho, proč se v životě radovat, a přesto nám vztahy s druhými přináší spoustu zklamání, smutku, bolesti a vnitřních zranění.

 

Dlouho jsem ve vztazích hledala rovnováhu mezi svým JÁ JSEM,

 

mezi svým JÁ, svou jedinečnosti a svým JSEM (tu pro, druhé).

 

To vás totiž naplní radostí a láskou. Ke všemu a ke všem.

 

Další cesta se mi ztratila z obzoru o deset let později, opět ve vztahu.

Vztahy se zdály být mým prokletím, které mi nedovolovaly se dlouhodobě radovat ze života.

Vždycky jsem následovala především svou radost a byla jsem díky tomu druhými nazývána sobeckou. Očekávalo se, že budu následovat svého muže. Ale co když jeho cesta nevedla ke světlu ale do tmy? Věděla jsem, že tudy jít nechci a ani nemůžu. Kam ale půjdu jsem v tu chvíli netušila. A přesto jsem udělala krok.

Díky těžkým životním zkušenostem jsem ztratila nejen lásku a úctu k sobě samé, ale především naději a víru v lepší zítřky. Je to ta nejhorší ztráta, která se nám může stát.

KDYŽ CESTA NEEXISTUJE, MUSÍTE SI JÍ VYTVOŘIT.

Vím o tom své. V dětství mi byl odstraněn nádor na mozku, ve kterém bylo centrum pro rovnováhu. V 8 letech jsem se znovu učila chodit. Můj mozek si vytvořil, v jiné části mé mysli, nové centrum pro rovnováhu, a jak zázrakem se zregeneroval. Vědecké kapacity se učili ode mně, co můžu a dokážu. A já mohla a toužila dokázat všechno!

V mé mysli se díky mé touze, víře v sebe a naději tvořily nové cesty, neuronové zápisy, což by se nestalo, kdybych nenásledovala svou radost, svou obrovskou touhu žít a odmítala přežívat.

 

Náš mozek je schopen měnit realitu kolem sebe. Dokáže také měnit sám sebe. Pokud dokážeme změnit náš mozek, změníme realitu.

 

DR. JOE DISPENZA

Začněte i vy znovu žít, ne přežívat!

Nic není definitivní a ze všeho existuje cesta.

Začněte tu cestu nacházet. Cesta, kterou možná ještě teď nevidíte a nazýváte jí zázrak. Zázraky jsou možnosti, kterým jste se otevřeli.

Když si udržíte naději v lepší zítřky, víru v sebe a v a lásku, vše ostatní časem přijde.

Abych ustála všechny problémy, které se na mě hrnuly ze všech stran, začala, jsem zaměřovat svou pozornost na schopnosti lidské mysli, o kterých jsem vždy věděla, že jsou fascinující!

Osobním rozvojem se zabývám celý život. Čerpám nejen ze svých životních zkušeností, ale prošla jsem i kursy osobního rozvoje, včetně kursu emočních rovnic, díky kterému jsem se naučila vytahovat ze tmy nevědomí zažité a nepodporující stereotypy, rušit je a vytvářet nová, podporující vnitřní nastavení.

Našla všechny si tak všechny své destruktivní myšlenkové vzorce, které mě oslabovaly a vyčerpávaly, především pak ve vztazích s druhými, a díky kterým se mě mí blízcí pokoušeli manipulovat, citově vydírat a zastrašovat. Jejich zrušením jsem se dostala plně do své ženské síly a schopností.

Vyléčila jsem si svou zraněnou ženskou duši, která začala opět radostí tančit a vrátila se zpět do světla a lásky.

Díky mým těžkým životním zkušenostem se mi prohlubilo mé spojení s mými duchovními průvodci, bytostmi světla a lásky, které jsou dnes běžnou součástí mého spirituálního světa.

ANDĚLÉ VÁM DÁVAJÍ NADĚJI A VÍRU A VEDOU VÁS K VAŠIM FASCINUJÍCÍM SCHOPNOSTEM.

Obrovskou transformaci, kterou jsem prošla jsem nazvala Vědomí Bohyně, uvnitř vás. 

Prací na sobě jsem začala automaticky léčit i svou rodovou linii žen, což se projevilo i v mém vztahu k mé matce a mým dcerám, kterým jsem konečně mohla ukázat, co to znamená, být plně v ženské síle a schopnostech.                                                                                         

Dnes plně podporuji ženy, aby daly lásce správný význam a vstoupily plně do své ženské síly a schopností.

Ne proto, abyste zase začala "bojovat" - s druhými, sama se sebou, se životem, ale abyste vedla své milované do světla a lásky. To je totiž jedním z poslání, které tu, my ženy, máme společné.

S úctou k tomu Vašemu životnímu příběhu.

Lucie ♥

 

"Je důležité nepadnout do pasti, kdy si myslíme, že vše co zažijeme a cítíme, je mimo naší schopnost to změnit, protože jde o naší „karmu.“ Vždy máme na výběr!"

 

Inelia Benz, duchovní učitelka

 ⇓ Stáhněte si zdarma  ⇓