Jsem milovnice života, ale lidská láska mě dost dlouho naplňovala bolestí, smutkem a trápením. Díky svému náročnému vztahu jsem získala tolik vnitřních zranění, kolik jich jen žena dokáže unést. Ztratila jsem díky tomu lásku k sobě, zanevřela na lásku k mužům. Žít bez lásky však nedokážu. Láska je to, co mě naplňuje radostí, samotným smyslem bytí, co dělá každý můj den krásnější.

Ve chvílích nejtěžších mě podržela láska k životu, ona důvěra v samotný Zdroj, která mi byla dána do vínku s prvním nádechem tady na Zemi. To ona držela mé srdce, když se svíralo bolestí, to ona vedla mou mysl k tomu, abych opět otevřela své srdce. To ona mi posílá obrazy, mentální techniky, prožitky, které se snažím předávat druhým dál.

Ve chvíli, kdy jsem přestala čekat, že mě naplní láskou druzí a začala zvětšovat lásku uvnitř sebe, jsem začala s úžasem pozorovat, jak se všechny rány srdce hojí, jak se rozbouřená mysl zklidňuje a jak se jak zázrakem mění chování lidí kolem mě. A to vše díky tomu, že jsem se naplnila láskou a změnila tak své vyzařování, magnetismus.