Když změny ťukají na dveře, možná už je rozrazily, a vy jste se ocitli ve svém: „Nevím, co bude… “ zmocňují se nás obavy, strach, pochybnosti. Jak to, co přichází, přijímat s důvěrou ne se sevřeným žaludkem? Je to mnohem důležitější, než se zdá! pokr. čl. Jak být v pohodě s „ Nevím, co bude a jak to dopadne…“
I přes pochopitelný strach a obavy z neznáma, které nás vedou k tomu zvědomit své své myšlení a zbystřit své smysly, se budete lépe cítit, když začnete krotit své ego. Ego, vládce vaší malé mysli, které zásadně vše ví a zná a pohrdá, sráží a snižuje vaší hodnotu, když něco nevíte. Děje se tak prostřednictvím vašich vnitřních dialogů.
Vaše nejisté údolí: „Nevím, co bude…“ tak prověřuje to, jak jste zvyklí se vnímat, jak jste zvyklí k sobě mluvit.
To, že nevíte, jak dosáhnete něčeho, čeho jste zatím nedosáhli, je logické. To přeci dává rozum! Kdybyste to věděli, tak už to máte. To, že jste toho dosud nedosáhli ale nesnižuje vaší hodnotu. Naopak!
Ne každý se dostane do tohoto bodu, kdy se před ním otevře toto „pole,“ které je tu však pro každého. Mnozí své výzvy, změny, které klepají na dveře, vzdají a řeknou: Nejde to! A uzavřou tím svou mysl.
Když se ocitnete v temném údolí svého: “ Nevím, co bude…“ ať už je to v oblasti vašich vztahů, práce či peněz – vaše ego vám sráží vibraci, zatímco vy ji naopak potřebujete zdvihnout. Je to skvělý způsob, jak začít přebírat zodpovědnost, nad tím, jak se cítíte. Jak přestat být „obětí“ toho, co se vám děje ale naopak stávat se tvůrce toho, co se vám děje. A přestože vás ovlivňují i okolní vlivy, stávat se stále silnější a silnější těmto vlivům odolávat.
Stále si vracet dobrý pocit ze sebe samé, protože to je to, co vám dává energii a sílu v okamžicích, kdy se řešení stále neobjevují, cesty se stále neotevírají a vy zas a znova sklouzáváte do starých způsobů myšlení, reagování, chování.
Stále si vracet dobrý pocit ze sebe samé, přestože je vaší odpovědí na otázky druhých: „Nevím.“ – A vy se setkáváte s nepochopením, tlakem, odsouzením.
Vytvářet si uvnitř sebe podporující prostředí vám pomůže i afirmace: „Dělám to nejlepší co v danou chvíli lze.“
Ve chvíli, kdy jsem pochopila, že mám tu moc měnit to, jak se cítím, se má bezmoc a beznaděj začala vytrácet a to i v náročných okamžicích mého nevím.
Měnit to, jak se cítíte, můžete spoustou možností:
✅ Skrze své tělo, což je nejjednodušší a nejrychlejší způsob – péčí o sebe, cvičením, tancem.
✅Skrze svou mysl – přebíráním kontroly nad svými myšlenkami, anebo
✅Díky své spiritualitě – napojováním se na božský aspekt uvnitř sebe.
Ve chvíli, kdy si uvědomíte, že vaší kotvou v poli nekonečných možností je váš mozek – to, co otevírá toto pole a pomáhá vám se v něm pohybovat – je vaše spiritualita – a to, co drží vaší vysokou vibraci – je vaše tělo – naučíte se v tomto poli v důvěře pohybovat.
Lidská mysl ráda zapomíná a ego rádo bagatelizuje to co se děje na pouhé náhody. Nezapomínat a posilovat důvěru v proces vám pomůže zapisovat si malé synchronicity, které jsou důkazem, že se váš mozek synchronizuje s nekonečným polem.
Sama jsem zažila své nevím ve všech oblastech ve svém životě. Zažila jsem tolik konců starého. Konec manželství, které mělo být ukončeno, konec partnerství, ve kterém se po letech otevřela nová cesta. Otevření nových cest v práci a zase jejich uzavření. Nacházení a ztrácení smyslu toho co jsem dělala, svého poslání, abych objevila ještě hlubší smysl a ještě větší poslání. Prošla jsem tolik nevím, že jsem si musela začít vytvářet podporující prostředí uvnitř sebe, abych tu nejistotu toho, kam mě vede mé srdce a má duše, přežila.
Bylo to mé nevím, na kterém jsem nejvíce vyrostla. Lidsky i duchovně. Na vás záleží, zda ve vás vaše nevím zaktivuje vnitřní pochyby, bezmoc, beznaděj, ve které se dokážeme topit zbytečně dlouho, nebo zda to přijmete jako pozvánku k něčemu novému, co do vašeho života právě přichází.
Přeji vám nadšení a úžas při pozorování, jak se vaše mysl synchronizuje s polem nekonečných možností, protože to je mnohem vzrušující, zábavnější a fascinující než být zajatcem své malé mysli a svého ega. Rozhodnutí je na vás.
S láskou Lucie